Logo Electric Light Orchestra

ELO Home | Diskografie | MIDI | Galerie | FOTO
Jeff Lynne | Roy Wood | Bev Bevan | Kelly Groucutt | Richard Tandy | Mik Kaminski | Louis Clark
Melvyn Gale | Hugh McDowell |

Roy Wood Roy Wood

Vocals, Background Vocals,
Guitars, Bass

Roy Wood - multiinstrumentalista, originální svým vzhledem i hudbou, hudební nadšenec a genius, skladatel, textař, experimentátor, velká hudební tvůrčí osobnost.

Díky Royově palčivé touze po experimentu - vytvořit rockovou muziku s prvky klasiky, vznikla kapela Electric Light Orchestra, skupina s klasickými smyčcovými nástroji (cella, housle) a klavírem. To bylo něco nového, tady se mohl Roy vybouřit a realizovat své nepřeberné hudební nápady. Po počátečním nadšení, krátké spolupráci při společném komponování a produkování prvního alba ELO "No Answer" s Jeffem Lynnem, se Roy, duchovní otec ELO, rozhodl změnit styl a skupinu ELO opouští, aby založil novou formaci Wizzard. Ale od začátku!

Ještě jako "teenager" začal Roy hrát s místní Birminghamskou kapelou - Mike Sheridan and The Nightriders. Brzy se stali jednou z nejpopulárnějších a nejuznávanějších kapel Velké Británie. Koncertovali v Anglii, jezdili do Německa, kde bydleli v sídle ve Storyville Club v Duisburgu. Po návratu do Anglie The Nightriders založili úspěšnou hudební scénu. V těch dnech se konalo setkání kapel v The Cedar Club. V časných ranních hodinách se zde sešla spousta hudebníků, kteří vytvořili takovou energii, že se rozhodli opustit své vlastní kapely a založit společně novou "super kapelu".

V roce 1966 Roy s Carlem Waynem, Bevem Bevanem, Acem Keffordem a Trevorem Burtonem založili kapelu The Move, která se stala jednou z nejlegendárnějších a vskutku notoricky nejznámějších kapel 60. let. Později The Move uzavřeli smlouvu s nahrávací společností Deram. Jejich první singl, Royova píseň, "Night Of Fear" bezprostředně vynesla kapelu na nejvyšší místa žebříčku hitparády Top 5. V příštích pěti letech se na žebříčku hitparády Top 20 objevovaly další Royovy hity.

Kontroverze pak ovládla jejich kariéru. Žili divoký a prudký život, do něhož patřilo i ničení a demolování, takže jim nakonec bylo zakázáno vystupovat v některých koncertních halách v zemi. Royovi texty odhalily originální a často kuriózní pohled na svět. Jejich první deska, která se hrála na radiu One se jmenuje "Flowers In The Rain".

Za hitem č. 3 "Fire Brigade" následovalo mistrovské dílo "Blackberry Way". Uvnitř skupiny došlo k osobním změnám - Roy začal spolupracovat s Jeffem Lynnem a mezitím, co The Move pokračovala v nahrávání 4 nových písní a dvou alb, vznikla toužená kapela Electric Light Orchestra, spojující prvky rockové muziky s klasikou. První singl ELO se jmenuje "10538 Overture".

Po spolupráci, společném komponování a produkování prvního alba ELO, se Roy rozhodl poohlédnout se po něčem jiném, po novém stylu. Experimentoval s divadelními kostýmy, jednou přestrojen za brontosaura ("Brontosaurus" hit kapely The Move), podruhé za rozkošného pomalovaného čaroděje. Zdálo se, že slyší zvuk kapely ve své hlavě a vyjadřoval to tak výrazně a přesně svým zjevem - neupravenými pestrobarevnými vlasy, prapodivně pomalovanou tváří a zvláštními šaty, že Ziggy Stardust vypadal proti němu jemně! Roy vždy spojoval zrak a sluch. Říkal: "Co oči mohou slyšet, uši mohou vidět!" Čaroděj se vždy přehnal přes popovou scénu jako Santa Claus na Harley Davidsonu, roztrušující skvělé hudební tóny kolem sebe.

Debutoval se dvěma singly "See My Baby Jive" a "Angel Fingers", které jsou hity č. 1 a dále se singlem "Ball Park Incident", hit č. 4. A složil další klasické vánoční písně, jejichž zvuk je dodnes tak čerstvý jako sněhové vločky! Roy měl obrovskou radost ze svých hitů a také dal nový význam termínu "sólo album", když napsal, produkoval a nahrál všechno na L.P. "Boulders". Nahrával na Abbey Road a všechny děti popu, které si koupily L.P. "Wizzard Brew" očekávaly asi tucet mnohem tvrdších písní než je jemná komerční "See My Baby Jive".

Hudební schyzofrenie prostoupila vše, co Roy složil, od smutné podivínské „Dear Elaine" až k jazzovým písním, které najdete na straně B alba „Wizzard". Jejich masky, nalíčení a přestrojení při „Top Of The Pops" vypadalo strašidelně až ohavně. Gorily, baletní tanečníci a andělé na kolečkových bruslích dováděli na pódiu s chlapeckou volností a nenuceností. Hráli brilantní vtipné rock´nrolové skladby z L.P. „Eddie And The Falcons" a džezové skladby např. „Are You Ready To Rock?".

Koncem roku 1975 Roy téměř sám vytvořil 11 nahrávek a sólo hitů, dvě alba Wizzard a přidal ještě druhé sólo album „Mustard". Po tom, co se stal jedním z nejoblíbenějších mužů na hudební scéně, nastaly problémy s nahrávací společností a také jeho přepracování vedlo k tomu, že psal mnohem méně a společnost vydávala desky méně často. Následující dva roky strávil psaním a nahráváním. The Wizzo Band, velký dechově založený ansambl, vydali jedno album a vytvořili si svou vlastní vizáž, vystupovali v televizních koncertních show „Sight and Sound". V tomto období pracoval Roy v Americe s Brianem Wilsonem, se skupinou Beach Boys nahrával jejich album „15 Big Ones", hrál s nimi na saxofon, produkoval a hrál na LP Annie Haslamové „Annie in Wonderland". Následovalo třetí sólové album „On The Road Again", na kterém se podílel John Bonham, člen kapely Led Zeppelin, který zde hrál na bubny.

80. léta byla pro Roye velmi úspěšná. Téměř současně vydal dva singly a sestavil novou silnou kapelu se jménem Helicopters. Následovala spolupráce s umělci z různých hudebních oblastí, spolupráce s Louisem Clarkem a The Royal Philharmonic Orchestra, Philem Lynottem, Rickem Wakemanem, Carlem Waynem a díky rozpustilé písni ABBY „Waterloo" i s doktory a mediky. V jedné dekádě nahrál 10 sólo singlů a super album „Starting Up", které přesně vyjadřuje originalitu a pestrost, kterou se Woody proslavil.

První roky tohoto desetiletí strávil ve svém studiu psaním a nahráváním hudby pro televizi, pracoval na sólovém albu a znovu spolupracoval s Jeffem Lynnem na jeho projektu. Dva songy, které nahráli „Me And You" a „Get What You Want" nám skvěle dokazují jejich jedinečnou schopnost psát vynikající písně, ale i smutně připomínají, že tyto písně nikdy nebyly vydány.

Jedním z dalších Royova odvážných kroků bylo zahrát si s Cheap trick na all-star dobročinném koncertu v New Yorku a přijmout pozvání hrát živě s hvězdami nové generace – Ocean Colour Scene, Paul Weller, Dodgy a Reeves & Mortimer. Později se připojil ke kapelám známým pod jménem The SAS, které hrály zejména při zvláštních událostech a na dobročinných koncertech. Mezi další členy The SAS patří Cozy Powell, Neil Murray, Spike Edney, Fish a Tony Hadley. Dále byl přijat do exkluzivní skupiny „The Society Of Distinguished Songwriters" = Společnost význačných skladatelů, kam patřili také Sir Andrew Lloyd Webber, Lionel Bart a Graham Gouldman. „Woody je členem SOD a je na to pyšný"!

Roy Wood pokračuje i nadále ve své legendární kariéře, která zahrnuje již 30 singlů, včetně tří hitů č. 1, spoustu desek a také fakt, že je jedním ze světové špičky v historii popu, který psal, produkoval, zpíval a vytvářel hity No. 1 se dvěma různými kapelami.

Ve stále se měnícím světě populární hudby jsou jistá jména osob, která zůstávají neměnná. Mezi ně patří ROY WOOD - muž, jehož vzhled je stejně tak barvitý jako jeho hudba .... .


Roy Wood má svou oficiální domovskou stránku.

Roy Wood

(Photos & biography copyright Gill at the Woody Information Bureau)


ELO Home | Diskografie | MIDI | Galerie | FOTO
Jeff Lynne | Roy Wood | Bev Bevan | Kelly Groucutt | Richard Tandy | Mik Kaminski | Louis Clark
Melvyn Gale | Hugh McDowell